»Moje srdce se dá obměkčit jen pokorou. Třeba si srdce velice přeje Mě milovat, dokud nenastoupí přímou cestu pokory, bude klopýtat, padat a nikdy nedosáhne mé lásky. Člověk má na srdci prach, sebelásku, která mu zakrývá zrak duše jako závoj a kazí jeho jednání. Člověk je plný pýchy a Já s pyšnými nemám nic společného. …
Pokračovat ve čtení Pýcha je pro Pána nepřekonatelnou překážkou

Kdo zavítá v měsíci květnu do farního kostela v Jeseníku, jistě si všimne krásné sochy Panny Marie na pravém bočním oltáři. Co víme o této soše? Jaká je její historie? Ve spojených státech amerických žil episkopální duchovní jménem Paul Wattson 1. V roce 1898 založil spolu s Luranou White v místě zvaném Graymoor u městečka Garrison v americkém státě …
Pokračovat ve čtení Jesenická Panna Maria Usmiřitelka

článek z Katolického týdeníku 2006/30: Zajímavé filmy podle Vatikánu „Od chvíle, kdy v Paříži v prosinci 1895 publikum poprvé vidělo filmy bratří Lumiérů, se filmový průmysl stal univerzálním médiem, které má hluboký vliv na vývoj lidských postojů i rozhodnutí a pozoruhodnou schopnost ovlivňovat veřejné mínění a kulturu přes všechny společenské i politické hranice.“ Tato slova pronesl …
Pokračovat ve čtení Filmové tipy

Roráty jsou liturgicko – hudební formou ranní mariánské mše svaté, která se koná v adventní době. Název je odvozen od vstupního zpěvu (Introitus) čtvrté neděle adventní, který začíná slovy: „Rorate coeli desuper“ (Rosu dejte shůry). Původ rorátů sahá až do doby vlády Karla IV., jenž zavedl celoroční praxi votivních mší k Panně Marii. K těmto …
Pokračovat ve čtení O rorátech

Námět na dušičkové rozjímání nad básní z druhé poloviny 15. století: Divnés ty, Smrti, strašidlo: vědouc, že mám zde ctné bydlo nic sobě mne nešanuješ a všeho mne zbaviti chceš. Ano všeho dobrého dosti, jídla, pití bez lačnosti, spižírny plné i stodoly, a na dvoře tučné voly, šatstva v komorách, peněz v truhlách a co na zemi, na dědinách – mám pak ode všeho jíti a …
Pokračovat ve čtení Rozmlouvání člověka se smrtí

Boží láska„Toto je moje tělo.“ Nikdy nebyla vyslovena věta, do níž bylo vloženo tolik lásky, jako právě do tohoto výroku Božského Spasitele. A to proto, že miloval svoje, kteří byli na tomto světě, až do konce je miloval.„Toto je moje tělo.“ Tento nepatrný kousek chleba, tato hostie je moje tělo. Tak mocně mne pohání moje …
Pokračovat ve čtení O mši svaté

Začala postní doba, což je ideální čas na ztišení. Žijeme v neustálé záplavě různých zvuků, které na nás útočí ze všech stran. Některé zvuky jsou příjemné, jiné naopak rušivé. Jenže co takové ticho? Někteří lidé nepoznali ticho jako velkou hodnotu. Takoví vyplňují ticho puštěním televize, rádia nebo mp3. Jenže Bůh se nám nedává poznat v hluku světa: …
Pokračovat ve čtení Ztišení

Z kázání sv. Jana Maria Vianneye: Vnější pokora se zakládá na tomto:1) Nechválit se před lidmi dobrými činy a úspěchy, nepovídat o svých dobrých vlastnostech, ale ani o chybách, neopakovat to, co dobrého o nás říkají druzí. 2) Ukrývat své dobré skutky, almužny, modlitby, pokání, dobrodiní prokázané bližnímu nebo skryté milosti, které nám Bůh udílí. …
Pokračovat ve čtení O pokoře

V úterý 6. ledna uplyne 110 let od narození sestry Kláry Fietzové. Narodila se v Dolní Lipové, kde při křtu ve farním kostele dostala jméno Rosa. V letech 1915-1919 navštěvovala měšťanskou školu Voršilek v Jeseníku. V roce 1919 odjela do kláštera Školských sester ve Štýrském Hradci. Zde po maturitě vstoupila do noviciátu, začala také učit …
Pokračovat ve čtení Klára Fietz

Je to člověk rozhodně sympatický a imponující. Koná svědomitě, bez odkladu a s úsměvem povinnosti svého stavu. Svůj obor ovládá a snaží se ovládat na sto procent. Neskrývá se se svým přesvědčením, naopak je hrdý, že je katolíkem. Žije stále v přítomnosti Boží – často si ji uvědomuje. Je to člověk, který nikomu nevnucuje svoje …
Pokračovat ve čtení Jak má vypadat moderní světec