Odpustky

19.01.2015 21:00

Hříchy těch, jimž jsi odpustil, nenecháváš bez trestu.“ (Sv. Augustin)

Kdo v tomto životě činí pokání za své hříchy, zaplatí několika haléři dluh mnoha tisíc dukátů; odkládá-li však s pokáním až na věčnost, platí nepatrný dloužek několika haléřů mnoha tisíci dukátů.“ (Sv. Kateřina Janovská)

Cokoli rozvážete na zemi, bude rozvázáno i na nebi“ (Matouš 18,18)

Co jsou odpustky:
Odpustek je odpuštění časného trestu od Boha za hříchy, odpuštěné již co do viny. Odpuštění získává řádně disponovaný věřící po splnění stanovených podmínek skrze činnost církve, která jako služebnice vykoupení autoritativně rozděluje a přivlastňuje z pokladu zadostiučinění Krista a svatých.

nebo jinak...

Jako u soudu lze někdy vyhnout se trestu na svobodě složením určité částky peněz, tedy pokutou, podobně je možno i trestům Božím se vyhnout, když je vyvážíme dobrými skutky neboli za ně dostiučiníme, pokud ovšem Bůh takovou náhradu přijme. Pán Ježíš svým utrpením dal takovou náhradu za naše hříchy i za tresty za ně zasloužené, že lze jimi vyvážit hříchy i tresty všech lidí na celém světě. K tomu přistupuje ještě dostiučinění Panny Marie, mučeníků a jiných světců. Všechny tyto zásluhy jsou nevyčerpatelným pokladem Církve. Správci toho pokladu jsou papež a biskupové a mohou z něho přidělovat odpustky věřícím, aby nemusili trpět všechny zasloužené časné tresty za hříchy. Odpustky neruší Boží spravedlnost, protože při nich Bůh dostává náhradou dostiučinění z pokladu Církve.

Historie odpustků v různých dobách, vysvětlení podstaty včetně důkazů z Písma sv. najdete podrobně popsané na stránkách Apologia.cz v článku Odpustky – kámen úrazu.
 

K zamyšlení:

Jako míra odpustků může posloužit zásada: Skrze konkrétní odpustek může být dosaženo takového zmírnění časných trestů za hříchy, jakou v sobě zahrnuje činnost, s tímto odpustkem spojená, obětní sílu. Čím dokonalejší je tedy činnost sama, tím větší je také míra odpustků propůjčených církví. A tato skutečnost má tedy věřící vybízet nejen k přinášení modliteb a činností spojených s odpustky, ale také (a snad především) k jejich co nejdokonalejšímu provedení.

Opatřena mocí „svazovat a rozvazovat“ a jako správkyně duchovního pokladu získaného Kristem, Marií a všemi svatými, má Katolická církev právo rozdělovat odpustky pro blaho věřících a k růstu Kristova království. Proto také Církev v každém čase smí měnit a přizpůsobovat odpustkovou praxi duchu doby.

Církev si přeje a očekává, že se pro odříkání a pokání rozhodnou alespoň ty její děti, které touží po požehnání pramenícího z odpustků. A odpustky samy je mají v jejich rozhodnutí posilovat, oživovat a odměňovat.

Církev nabízí odpustky především jako podnět (motivaci) a zároveň odměnu. Neboť úsilí o ctnost má mnohem větší cenu, než holé zmírnění časných trestů za hříchy

Odpustkové úsilí je odměňováno nejen růstem v milosti a zásluhách, ale také velikým zmírňováním (či odpouštěním) časných trestů za dřívější chybné kroky (hříchy) – a to budiž také zmíněno – takto horlivý věřící se také může zříci získaných odpustků, aby tak přispěchal na pomoc zemřelým.

Odpustky nejsou to nejdůležitější, přesto ale mají svůj význam v životě věřícího katolíka. A přitom je možné je získat téměř jen tak „mimochodem“. Přinejmenším má být možnost k získání odpustků zvážena a kde je to možné, být praktikována jako služba lásky k ubohým duším.

Přijímáš-li denně svaté přijímání, měl bys i denně směřovat i k získání plnomocného odpustku zemřelým.

Ačkoli se odpustků propůjčených církví pravidelně zříkáš ve prospěch nebohých duší, stejná míra jich zůstává i pro tebe – vždyť církev z pokladu vykupitelského Kristova díla „pouze“ zdvojnásobí duchovní zisk křesťanů, který jim přináší věrné naplňování povinností a život modlitby.

 

Několik praktických všeobecných ustanovení o odpustcích:

Odpustek je částečný nebo plnomocný podle toho, zda osvobozuje z časného trestu z části nebo úplně.

Obvyklé tři podmínky (zpověď, přijímání, modlitba na úmysl papeže) jsou předepsané pro získání každého plnomocného odpustku.

Každý věřící může získat částečné nebo plnomocné odpustky buď pro sebe nebo je může přivlastnit na způsob přímluvy zemřelým.

Nikdo nemůže přivlastnit odpustek jinému žijícímu.

Jsou-li konkrétnímu dni propůjčené odpustky, k jejichž získání je nutná návštěva kostela, může být vykonána již od poledne předchozího dne až do půlnoci dne, jemuž jsou odpustky propůjčeny.

Jen ten je schopen získat odpustky, kdo je pokřtěn, není vyobcován z církve a je ve stavu milosti, alespoň na konci vyplnění předepsaných úkonů. Aby však ten, kdo je schopný, je skutečně získal, musí mít alespoň úmysl je získat a vykonat v předepsaném čase a stanoveným způsobem přikázané úkony ve shodě se zněním udělení.

Je-li plnomocný odpustek spojený s kostelem nebo kaplí, je k jeho získání nutná zbožná návštěva tohoto kostela (kaple) s modlitbou Otče náš a Vyznáním víry.

Svatou zpověď stačí vykonat jedenkrát pro více odpustků. Svaté přijímání a modlitbu na úmysl papeže je ale nutné vykonat pokaždé, když věřící chce získat plnomocné odpustky.

Jako modlitba na úmysl papeže postačuje Otče náš a Zdrávas Maria; přesto může být vykonána také jiná oblíbená modlitba

K získání plnomocných odpustků je vždy nutné vykonat činnost s nimi spojenou a splnění obvyklých podmínek (svatá zpověď, přijímání a modlitba na úmysl papeže). Mimo to je nutná svoboda od lpění na jakémkoli, i lehkém hříchu. Pokud nejsou spojeny všechny tyto podmínky, je možné získat pouze částečné odpustky.


Modlitby a činnosti spojené s plnomocnými odpustky

Růženec
Plnomocný odpustek bude propůjčen každému, kdo se růženec pomodlí v kostele (nebo veřejné kapli), v rodině, řeholním společenství nebo náboženském spolku. V jiných, než zde jmenovaných případech budou propůjčeny částečné odpustky.
Podmínky pro získání plnomocného odpustku (mimo třech obvyklých – zpovědi, přijímání a modlitby na úmysl papeže):
Pět tajemství růžence musí následovat bezprostředně po sobě (bez přerušení).
S ústní modlitbou je spojeno rozjímání růžencových tajemství.
Při společné modlitbě růžence musí ten, kdo se předmodlívá, obvyklým způsobem uvést do rozjímání jednotlivých tajemství. Při soukromé modlitbě stačí, když během modlitby jsou tajemství v tichosti rozjímána.

Pobožnost křížové cesty
Křížová cesta musí být vykonána právoplatným způsobem.
Musí obsahovat 14 zastavení. Vyobrazení utrpení Páně přitom není podmínkou.
Projítí křížové cesty (14 zastavení). Téma a forma je na volném uvážení. Přesto je záhodno, porozjímat všechna jednotlivá zastavení.
Pokud při veřejné pobožnosti nemohou všichni účastnící kráčet křížovou cestou aniž by to rušilo, pak postačí, pokud od zastavení k zastavení půjde ten, kdo pobožnost vede.
Ti, kdo se z vážných důvodů nemohou účastnit na křížové cestě, (nemocní, pohybově postižení…) mohou získat plnomocné odpustky, pokud se nejméně půl hodiny věnují četbě a rozjímání o Kristově utrpení.

Modlitba před vyobrazením Ukřižovaného.
Každý pátek během postní doby získají plnomocné odpustky věřící, kteří po svatém přijímání rozjímavě vykonají následující modlitbu před vyobrazením Ukřižovaného (ať už obrazem nebo křížem):
„Hleď, dobrý Ježíši. Před Tvou tváří se vrhám na kolena a v hloubce srdce Tě pokorně prosím: vtiskni mému srdci živoucího ducha víry, naděje a lásky; pravou lítost nad mými hříchy a pevnou vůli se polepšit. S vroucí účastí a hlubokou bolestí hledím na Tvých pět ran a uvažuji při tom, co o Tobě předpověděl prorok David: „Probodli mé ruce i nohy,spočítali všechny mé kosti.“
Během ostatních dní roku budou za tuto modlitbu propůjčeny částečné odpustky.

Adorace před Nejsvětější svátostí:
Kdo se nejméně půl hodiny bude klanět před Nejsvětější svátostí – také pokud je uzavřena ve svatostánku – získává plnomocný odpustek (za obvyklých podmínek). Částečné odpustky budou propůjčeny za kratší návštěvu a krátkou adoraci.

Návštěva patriarchálních basilik v Římě:
Plnomocné odpustky budou propůjčeny za zbožnou návštěvu jedné ze čtyř hlavních římských basilik (Basilika svatého Petra, Svatého Pavla za hradbami, Panna Maria Sněžná – „Santa Maria Maggiore“, Lateránská basilika). V den titulárního svátku basiliky. Jednou ročně v libovolný den (soukromá pouť). Při každé nařízené slavnosti.

Papežské požehnání:
Věřící křesťan, jenž zbožně přijme papežské požehnání „Urbi et orbi“ – i při jeho televizním nebo rádiovém přenosu – získává plnomocný odpustek.
Biskupové mohou věřícím své diecéze třikrát ročně udělit papežské požehnání, které je spojeno s plnomocnými odpustky. Tyto odpustky mohou získat i diecézané, kteří se ze závažného důvodu nemohou fyzicky účastnit liturgie, ale sledují posvátné úkony prostřednictvím rozhlasu nebo televize.

Návštěva hřbitova
Věřící, jenž navštíví hřbitov a zbožně se pomodlí za ubohé duše, získává následující odpustky: od 1. do 8. listopadu plnomocné; ostatní dny v roce částečné.

Uctívání kříže na Velký pátek
Věřící křesťané o Velkém pátku získají plnomocné odpustky, pokud se zúčastní veřejné bohoslužby a políbí kříž.

Během Eucharistického kongresu
Plnomocné odpustky budou propůjčeny věřícím, kteří se zbožně zúčastní závěrečné bohoslužby Eucharistického kongresu.

Za exercicie
Kdo se vykoná nejméně třídenní exercicie, získává plnomocný odpustek.

Odpustky umírajícím (i bez účasti kněze!)
Církev propůjčuje umírajícím plnomocné odpustky, pokud: není-li možno sehnat kněze, který by udělil svátost posledního pomazání a apoštolské požehnání, a tím udělil plnomocné odpustky; jestliže se umírající „během svého života pravidelně modlil“; jestliže je umírající ve stavu milosti posvěcující (přinejmenším skrze dokonalou lítost – či předříkávání slov lítosti před umírajícím!) tři obvyklé podmínky k dosažení plnomocných odpustků mohou být „prominuty“, pokud se umírající „během svého života pravidelně modlil nějaké modlitby“; tento odpustek „v hodině smrti“ může být získán, ačkoli umírající v ten den již jednou plnomocný odpustek získal.

Za užívání posvěcených předmětů
Kdo zbožně nosí předmět posvěcený papežem nebo biskupem (medailku, křížek, růženec, škapulíř), může v den slavnosti Petra a Pavla získat plnomocný odpustek. Kromě obvyklých podmínek se ale musí ještě pomodlit vyznání víry. Je-li předmět platně posvěcený normálním knězem, bude za jeho zbožné nošení propůjčen částečný odpustek.
Předmět spojený s odpustky ztrácí tuto účinnost, dojde-li k jeho prodeji.

Závěrečná slavnost misií
Kdo při konání (lidových) misií vyslechne nejméně jedno kázání a bude se účastnit slavení závěrečné mše svaté, může získat plnomocný odpustek.

Slavnost prvního svatého přijímání
Kdo sám slaví první svaté přijímání, nebo se účastní na farní slavnosti prvního svatého přijímání, získává plnomocný odpustek.

Primice
Plnomocný odpustek bude propůjčen primiciantovi při slavení jeho první mše svaté, stejně jako věřícím, kteří se této slavnosti zbožně zúčastní, bude-li mše slavena slavnostním způsobem.

Četba Písma svatého
Kdo se nejméně půl hodiny bude s úctou náležející bohoslužbě slova věnovat četbě Písma svatého (podle způsobu „lectio divina“ – duchovního – rozjímavého čtení), získává plnomocný odpustek (za obvyklých podmínek). Za kratší čtení Písma jsou propůjčeny částečné odpustky.

Návštěva farního kostela
Plnomocný odpustek získá ten, kdo zbožně navštíví farní kostel: v titulární svátek kostela (poutní slavnost), 2. srpna („Portiunkula“). Tyto odpustky mohou být získány i v jiný den pevně stanovený diecézním biskupem. Ke třem obvyklým podmínkám je třeba se ještě během návštěvy kostela pomodlit Otče náš a Vyznání víry.

O svátku všech svatých (2.listopadu)
Plnomocný odpustek přivlastnitelný jen ubohým duším (v očistci) bude propůjčen v tento den při návštěvě kostela (či veřejné kaple). Tyto odpustky mohou být s povolením místního biskupa mohou být získány také v neděli předcházející nebo následující svátku všech svatých. (Modlitby Otče náš a Vyznání víry - v kostele – spolu s obvyklými třemi podmínkami.)

Návštěva klášterního kostela v den svátku zakladatele
Plnomocné odpustky budou propůjčeny za zbožnou návštěvu klášterního kostela (nebo kaple) v den svátku zakladatele příslušného řádu (či kongregace.) K obvyklým třem podmínkám přibývá znovu Otče náš a Vyznání víry během návštěvy kostela.

Obnovení křestních slibů
Plnomocný odpustek bude propůjčen každému, kdo při slavení Velikonoční noci (vigilie) obnoví své křestní závazky. Stejně tak, pokud svůj křestní slib obnoví v den jeho výročí. Částečné odpustky budou propůjčeny za každé obnovení křestních slibů.

Přehled částečných odpustků a další informace včetně výše citovaných naleznete v dokumentu Obnovené odpustky.

Zdroje:
KATECHISMUS KATOLICKÉ CÍRKVE

KATOLICKÝ KATECHISMUS, ThDr. František Tomášek, 1968

OBNOVENÉ ODPUSTKY, P. Franz Xaver Sellemond SSS (překlad Miloslav Chrást 1999)
Vyšlo s církevním schválením a se svolením představených pod názvem:
„Der erneuerte Ablaß – Trost und Hilfe für Verstorbenen“
Vydal konvent eucharistiánů v Bozenu, únor 1986
Tisk: A. Weger, Brixen; ISBN 88-85831-00-1
Český překlad je podle německého 3. rozšířeného vydání
Zveřejněno na české stránce eucharistiánů: www.eucharistie.cz