O mši svaté

Boží láska
„Toto je moje tělo.“ Nikdy nebyla vyslovena věta, do níž bylo vloženo tolik lásky, jako právě do tohoto výroku Božského Spasitele. A to proto, že miloval svoje, kteří byli na tomto světě, až do konce je miloval.
„Toto je moje tělo.“ Tento nepatrný kousek chleba, tato hostie je moje tělo. Tak mocně mne pohání moje láska k vám, že jsem si zvolil krajině ponižující formu, v níž jsem úplně bezmocný a bezbranný. Toužím po lidských srdcích, proto se dávám jako pokrm v podobě chleba.
„Toto je moje tělo.“ Toto malé kolečko chleba je moje tělo. Ne symbolicky, je to moje opravdové, skutečné tělo s celou mou podstatou. Miluji vás nejen slovy, ale svou skutečnou Božskou láskou.
„Toto je moje tělo.“ Tělo našeho Boha, Boha z Boha, Světlo ze Světla. Je pravý Bůh, který se oděl do tohoto kousku chleba, aby byl jedním z nás. Chtěl, abychom jeho lásku poznali a dostali odvahu Ho také milovat. Zvolil si tuto cestu, aby nás jeho majestát, jeho velikost nevystrašily. Jaká je to velikost, jaká krása lásky! Je čistý duch, přebývá v nedostupném světle. V hostii je však přítomný, dotknutelný, viditelný i zranitelný. Vzal na sebe i riziko, že bude zneuctěný, znevážený i potupený.
Uvažme, svatý Jan Křtitel se neodvážil dotknout Kristovy hlavy, andělé a serafíni jsou šťastní, že se mohou dívat do tváře Boží a my, lidé, HO bereme do rukou i do úst. Taková je odvaha jeho lásky!
Eucharistie je mistrovské dílo lásky. Nikdy neporozumíme lásce Boží, jestliže neporozumíme Eucharistii. Musíme uznat, že Eucharistie je zázrak, který vymyslela všemohoucí láska. Bůh je láska a Pán zná pouze jednu míru: lásku. Božského Spasitele musíme jen obdivovat, chválit a zbožňovat za Jeho lásku k nám.
Matka Terezie z Kalkaty jednou řekla: „Kříž je znamení toho, jak velice nás Ježíš miloval a Eucharistie je znamení toho, jak velmi nás Ježíš miluje ještě i dnes.“

Vrchol mše svaté
Právě tento výrok: „Toto je moje tělo“ je vrchol a podstata mše svaté. Proto je mše svatá neocenitelný poklad. Je to největší poklad, který Bůh svému stvoření – člověku mohl darovat. Konfrontoval nás s nejkrásnějším a největším zázrakem Boží lásky k člověku, kterého od počátku nekonečně miluje. Můžeme si vůbec představit větší poklad, než to, že se Bůh lidem bez ustání obětuje v podobě chleba a vína? Mohl vůbec Bůh učinit větší zázrak své lásky, nežli proměnit chléb ve své tělo a víno ve svou krev, aby takto poskytl svému stvoření duchovní pokrm?

Co je vlastně mše svatá?
Mše svatá je mystérium, tajemství víry, přístupné jen tomu, kdo je ve víře otevřený pro Boží zjevení.
Mše svatá je vrchol celého křesťanského života a současně pramen, z něhož vyvěrá celá jeho síla. Je zpřítomnění Kristovy oběti na Golgotě. Nejdokonalejší oběť zadostiučinění za naše hříchy. Touto obětí usmířený Bůh nám dává milost pokání a odpouští nám přestupky i hříchy, ať jsou jakkoliv těžké. Je to totiž ta jistá oběť, kterou svého času přinesl sám Kristus.
Mše svatá je největší úcta Bohu, vrchol i střed křesťanského náboženství. Jestliže se zbožně zúčastňuješ mše svaté, vzdáváš Spasiteli tu největší úctu. Mší svatou Kristus zadostiučiní za všechny tvoje hříchy. Svou přítomností na mších svatých můžeš pomoci i duším v očistci a zkrátit čas jejich utrpení.
Jedna mše svatá, které ses zbožně zúčastnil během svého života, ti přinese větší užitek, nežli nespočetné mše, které budou obětované po tvé smrti.
Mše svatá je i místo, kde se setkává nebe se zemí, časnost s věčností. Mše svatá je i nejvyšší chvála Bohu, nejkrásnější velebení Boha. Pro vyslišení našich proseb je nejúčinnější obětí. Mše svatá, eucharistická oběť je centrem křesťanského života. Beze mše svaté je opravdová víra nemyslitelná, křesťanský život by zůstal bez síly, byl by jen suchou ratolestí a pramenem, z něhož se nedá pít.

Mše svatá – důvod k radosti a lásce
Krása mše svaté je v tom, že je živou obětí Krista, který se obětuje za nás všechny. Chceme-li mši svatou skutečně slavit, musíme si být vědomi, že oslavujeme někoho, kdo nás velmi miluje. On je vždy připravený sám sebe obětovat, a to bez jakékoliv výhrady a meškání.
Krása mše svaté se projevuje tím, že Bůh je připravený nám odpustit, daruje nám své milosrdenství a chrání naši duši a tělo. Kdo pozná tuto krásu, sám se ponoří do hlubin Boží lásky a bude se snažit, aby láska převládala i v jeho životě. A to je důvod k velké radosti. Přítomnost na mši svaté má být poznamenána hlubokou vírou a má zrcadlit přesvědčení o osobní přítomnosti Krista. Setkání s Kristem je chvíle radosti a lásky.
Mše svatá je setkání s živým Bohem, na které se máme připravit. A během mše svaté bychom se měli duchovně obnovit. Není bez zajímavosti, co řekl jistý chorvatský herec: „Kdyby lidé opouštěli divadlo tak jako kostel, nechtěl bych být již hercem.“ Tedy: mše svatá nás musí změnit, udělat lepší, ušlechtilejší.

Hodnota mše svaté
Svatý biskup Antonius Maria Gianelli (1789-1846) jednou řekl: „Jeden jediný skutek lásky k Bohu má větší hodnotu než tisíc světů.“ Neboť všechna, i ta největší nebeská tělesa jednou vyhasnou, ale každý skutek lásky potrvá na věky. Jakou hodnotu má tedy jedna mše svatá? Hodnotu převelikou, nekonečnou. Všechny tvoje modlitby nemají takovou hodnotu jako jediná mše svatá. Ve mši svaté Kristus obětuje sám sebe nebeskému Otci a to má nekonečnou hodnotu. Mše svatá je v očích Božích nekonečně cenná oběť. Nemůžeme vzdát Bohu větší úctu, lásku, poklonu, zbožňování, žádnou vroucnější vděčnost, nijaký vznešenější chvalozpěv, nežli mši svatou.
Takový drahocenný poklad vlastní naše církev. Mše svatá je záruka naší budoucí spásy.

Převzato z brožury: ROK EUCHARISTIE A MŠE SVATÁ, sestavil Dr. Jiří Bujňák, Praha, 2005



Více zde: https://www.farnost-jesenik.cz/news/o-msi-svate/