Maria Hilf - poutní místo Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách

21.04.2015 20:54

 

Historie poutního místa Maria Hilf v datech:

  • 1647 po vroucích prosbách k P. Marii se zde matce, která se na tomto místě ukrývá před švédskými vojáky, narodí syn Martin.
  • 1718 z vděčnosti P. Marii za vyslyšení proseb je zde na strom zavěšen obraz P. Marie a to je začátek poutí a vznik poutního života, později vybudována dřevěná kaple.
  • 1842 místo dřevěné kaple postaven nový zděný kostel (za faráře Adolfa Dittricha) a další rozvoj poutí, je zaznamenána řada vyslyšených proseb.
  • 1880- 1938 největší rozmach poutí (za faráře Vincenze Braunera)
  • 1945 zmenšování počtu poutníků v důsledku nuceného vystěhování německého obyvatelstva
  • 1948-1954 postupné státní omezování poutí komunistickým režimem a pak přes protesty farníků a faráře Miloslava Klisze úplný zákaz poutí.
  • 1955 -1969 chátrání kostela a jeho rozkrádání a úplná devastace zloději a vandaly
  • 1969 pražské jaro - pokus faráře Metoděje Nečase o záchranu kostela, pořízena nová střecha a později kategoricky zákázány jakékoli další opravy.
  • 1973 v listopadu byl kostel z nařízení státní moci a za protestů věřících vyhozen dynamitem do povětří a pozemek buldozery srovnán se zemí a osázen stromy. Poutní obraz z kostela zachráněn a uložen v kostele v Mikulovicích, později putoval po kostelích na Jesenicku.
  • 1985 oživování myšlenky na opětovnou obnovu poutního místa a na postavení nového kostela skupinou aktivních věřících na Jesenicku a začátek tajných modliteb na tento úmysl.
  • 1987 na Velký pátek první tajná noční křížová cesta na úmysly obnovy a s modlitbami za odstranění hříchu umělých potratů
  • 1989 první pouť v srpnu (zatím ve farním kostele ve Zlatých Horách) s veřejným vyslovením úmyslu obnovy Maria Hilf
  • 1990 v srpnu první veřejná pouť v lese na Maria Hilf za účasti biskupa Hrdličky a asi 300 věřících. Založení občanského „Sdružení pro obnovu“ věřícími z Jesenicka pod čestným předsednictvím biskupa Hrdličky. Posvěcení základního kamene papežem na Velehradě.
  • 1991 při pouti v lese na Maria Hilf v srpnu slouží biskup Hrdlička po 36 letech veřejně na místě původního kostela mši sv. za účasti asi 800 poutníků.
  • 1993 zahájení stavby nového kostela, investorem je Sdružení pro obnovu, které potřebné prostředky získává sbírkami od věřících z ČR, Německa, Polska a Rakouska.
  • 1995 Arcibiskup Graubner, arcibiskup Nossol, nuncius Giovanni Copa a biskup Hrdlička světí v září za účasti 10 000 poutníků nový poutní kostel zasvěcený Panně Marii-Ochránkyni života. Za týden potom navštěvuje Maria Hilf prezident ČR Václav Havel.
  • 1996 V květnu na Pouti matek navštívil Maria Hilf místopředseda vlády ČR Josef Lux, v srpnu biskup Hrdlička světí Poutní dům, v září první „Pouť tří národů“ pod vedením opolského biskupa Alfonse Nossola, za účasti 5000 poutníků.
  • 1997 biskup ostravsko-opavský František V. Lobkowicz a německý kněz-rodák ze Slezska P. Adolf Schrenk, největší podporovatel Maria Hilf, světí čtyři nové zvony, z nichž největší, zvon Marie o hmotnosti 500kg, je dar právě P. Schrenka.
  • 1998 byla posvěcena mozaika (4x4 m) v průčelí kostela s vyobrazením původního milostného obrazu, který je dodnes ve farním chrámu ve Zlatých Horách.
  • 1999 byla ustanovena duchovní správa (rektorát) Maria Hilf v ostravsko-opavské diecézi. Rektorem jmenován rodák a politický vězeň P. Stanislav Lekavý. Končí činnost Sdružení pro obnovu Maria Hillf.

V následných letech se každý rok konají 3 hlavní poutě, v květnu, srpnu a v září pod vedením významných církevních osobností, dvě poutě vede ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz.
Jako hlavní celebranti zde byli biskup Hrdlička v r. 1996; v r. 2000 slouží poutní mši opat benediktinského klášter v Ettal v Bavorsku P. Angelus von Waldstein; kolínský arcibiskup kardinál Joachim Meisner v r.2001; v r. 2002 mons. Adolf Schrenk, v září téhož roku znovu kardinál Meisner; v r. 2003 arcibiskup Karel Otčenášek, dále v r. 2004 apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Erwin Ender, v srpnu r. 2005 arcibiskup pražský kardinál Dominik Duka, v září téhož roku na Pouti národů tehdejší apoštolský nuncius arcibiskup Diego Causero; v r. 2006 biskup Josef Kajnek; v r. 2007 znovu biskup Josef Hrdlička a polský biskup Kopiec; v r. 2008 arcibiskup Alfons Nossol z Opole; v r. 2009 kardinál Joachim Meisner a opolský sídelní biskup Andrzej Czaja; v r. 2011 českobudějovický biskup Pavel Posád; v r. 2012 byly v kostele trvale umístěny ostatky Jana Pavla II., které tomuto místu daroval polský kardinál z Krakowa Stanislaw Dziwisz, intronizaci provedli kardinál Joachim Meisner, arcibiskup Jan Graubner a arcibiskup Alfons Nossol.
V r. 2012 odchází dosavadní rektor P. Stanislav Lekavý na odpočinek; v r. 2013 v srpnu celebruje opat Pojezdný, v září kardinál Dominik Duka a biskup Andrzej Czaja, v tomto roce byl jmenován nový rektor P. Heřman Rakowski OPraem; v roce 2014 v srpnu slouží kardinál Miloslav Vlk a v září arcibiskup bamberský Ludwig Schick a biskup opolský Andrzej Czaja. Od roku 2008 se každoročně v květnu konají diecézní poutě kněží ostravsko-opavské diecéze s formační homilií a besedou. Od roku 2007 se zde konají tábory mládeže YES s duchovním programem. Velkou tradicí jsou podzimní mezinárodní „Poutě národů“ v září, které se nepřetržitě konají od r. 1996 za velké účasti polsky a německy mluvících věřících. Každý první pátek v měsíci se konají pěší noční křížové cesty ze Zlatých Hor na Maria Hilf, které mají dlouhou tradici ještě z dob totality, kdy je nebylo možné konat ve dne. Ročně navštěvuje toto místo cca 50 000 poutníků. Maria Hilf je vzhledem k jeho historii a zasvěcení poutním místem maminek a žen, které se dostaly do tísnivé situace v těhotenství a jak svědčí mnohá poděkování, nacházejí zde u P. Marie skutečnou ochranu života. Kéž i my všichni milujeme, ctíme a chráníme lidský život od početí až do přirozené smrti, jak nám odkázal sv. papež Jan Pavel II.ve své encyklice „Evangelium vitae“. Relikvie tohoto světce můžete uctít zde v kostele.

Sepsáno v jubilejním roce 2015
VDV